O knize: rok / “Dvanáct... jedenáct...” Dědečku, prosím... Máminy rty se pohybují. "Deset... devět..." ...pokud existuješ... Zavřené oči. "Osm... sedm..." ...dejte mi znamení! Babička o něčem přemýšlí a neustále kouká na obrazovku. "Šest. Pět". Udělejte zázrak! Na obrazovce blikají lesklé sněhové vločky - jako jiskry. "Čtyři. Tři." Nechte... nechte... Máma otevře oči. "Dva! Jeden!»